Vybojovaný bod na domácím hřišti

Staré Čívice- Pardubice B

1: 1

Sestava: R. Vaňurová- H. Šoltová, A. Beňová, P. Hamerníková, L. Fajmanová- S. Ondráčková, L. Holmanová, R. Kopečná, M. Knappeová- S. Zrůstová (M. Koubová), Z. Svobodová

Bez nemocných hráček Romíska a Péti Špárovky nastoupily čívické fotbalistky ke čtvrtému utkání jarní části sezóny 2009/2010. Po prohraném zápase z minulého týdne nás nečekal lehký úkol. Za zamračeného počasí na čívický trávník přijel tým Pardubic. Ten konečně nastoupil bez výraznějších posil z A týmu, což našemu celku jistě zvedlo sebevědomí.

Utkání začalo s desetiminutovým zpožděním, protože dvojice Květák a Míša Koubovic měla menší problém s nastartováním auta. Počasí přálo domácím hráčkám, podmáčený terén a zatažená obloha je přesně dle gusta čívických krasavic. V prvních minutách se oba celky zlehka oťukávaly a čekalo se na větší chyby obran. S výkopy obou gólmanek si lépe věděly rady domácí fotbalistky. Když se dostal míč na zem, hra se přelévala z jedné strany na druhou. Až to přibližně v půlce prvního poločasu přišlo: Staré Čívice předvedly krásnou kombinační akci, na jejímž konci zachovala kapitánka Péťa chladnou hlavu a krásnou přízemní střelou otevřela skóre dnešního utkání, 1:0. Pardubice působily v prvních chvílích po inkasovaném gólu zakřiknutě, ale jen co se čívická záloha nestačila vrátit s jejich hráčkou, stav byl vyrovnaný, 1:1. Pardubická hráčka vyslala nechytatelnou střelu k levé tyči. Šance byly v prvním poločase k vidění na obou stranách, ale nelze hovořit o stoprocentních „gólovkách“. K prvnímu dějství je třeba dodat, že utkání se hrálo ve velkém tempu a stalo se jedním z nejkvalitnějších měření sil, která jsou vůbec k vidění ve třetí české lize žen. Do druhého poločasu nastoupila čívická jedenáctka s jednou změnou. Velmi dobře hrající Simču nahradila v útoku Míša Koubová. Obě tyto hráčky ovšem dělají vrásky na čele svému vedení, neboť Simča opět začínala mít náběh na kolaps a Míša hraje i přes zranění stehenního svalu. Asi si tyto dvě mladé čívické naděje bude muset vzít do parády převážná starší část týmu a promluvit jim do dušeJ. Hned zkraje druhého poločasu se zmiňovaná Míša dostala do největší šance celého utkání. Stála sama před pardubickou gólmankou, ale k čívické smůle ji ani nadvakrát nedokázala překonat. Dění na hřišti byla opravdová bitva. Každá naše hráčka bojovala na 120 % a možná že i tři body by Starým Čívicím za předvedenou hru slušely. Po delší době byla ve větší permanenci gólmanka Renča a měla opravdu dobrý den. Dlouhé výkopy, včasná vybíhání, to vše dnes s přehledem Renča splnila. Čím více se blížil konec utkání, tím více se na trávníku přiostřovalo. S tím vznikalo spoustu standardních situací, ale ani jedna nevedla k vytouženému gólu pro domácí tým. Naopak, jak postupně docházely síly, začaly se Pardubice usídlovat na čívické polovině. Ale ani jediná posila z A týmu Petra Nevečeřalová se nedokázala prosadit přes srdnatě bojující obranu. Když už se zdálo, že zahrozí svým rychlým únikem po pravé straně, z omylu ji vyvedla kapitánka Péťa a zkušeně ji ubránila. V útočném snažení tradičně vynikala Zuzka Svobodka, ale ani v dnešním derby nenašla recept na vstřelení gólu. Velkým překvapením byl výkon Simírka. Na postu pravé zálohy předvedla své letité fotbalové zkušenosti a výrazně přispěla k výbornému výkonu čívických krasavic. Nezbývá než udělit pochvalu i zbylým třem členkám záložní řady a to jsou Léňa, Renatka a Míša. Pro Léňu zněl hlavní úkol z úst trenéra takto: vybojovat a rozdat víc míčů než je ztratit. Tento úkol podpořený řadou sprintů splnila a zároveň tím vyplnila další díl čívického úspěchu. Renatka dnes netradičně zapojila ve vzdušných soubojích svoji hlavu a ukázalo se, že když jde strach stranou, může z toho být pěkná podívaná. Spolu s Míšou dokonce dvakrát kombinačně zahrozila, ale k bezprostřednímu nebezpečí pardubické svatyně nedošlo. A s hodnocením se dostáváme i k poslední velmi důležité řadě. A to je naše výkladní skříň= obrana. Naše studentsko- policejní křídelní duo ukázalo, jak vypadá osobní obrana. Až na pár výjimek si Hanička i Lucka ohlídaly své hráčky a nedovolily jim palbu na domácí bránu. Když už k tomu došlo, na brankové čáře stála v pohodě chytající Renča a míč ukryla ve své náruči. Na závěr jsme si nechaly stoperskou dvojici, bez které by dnešní remíza nebyla možná. Květák s Péťou patří už dlouho dobu k základním pilířům čívického týmu a dnes pouze potvrdily své kvality. Skvěle řízená obrana, obětavé zákroky, podpora útoku a vstřelený gól… to je výčet práce těchto dvou čívických fotbalistek. Bod, který náš tým dnes získal, má cenu zlata a alespoň trochu odčinil selhání z minulého týdne.

Doufejme, že se tento výkon stane odrazovým můstkem zpět k boji o horní příčky tabulky. Příští týden budou Staré Čívice opět oslabeny, ale i tak budou mít šanci uhrát v Jehnědí dobrý výsledek. Jestli se stejně jako dnes probudí ve všech hráčkách bojovnost a týmový duch, tak o osudu utkání nemusíme mít obavy.