„Modrý bod“ aneb i v cizích dresech bojovaly Čívice do poslední minuty

Choceň- Staré Čívice

2: 2

Sestava: M. Knappeová- H. Priessnitzová, A. Beňová, P. Hamerníková, P. Křemenová- B. Jiráňová, R. Kopečná ml., L. Holmanová, K. Zuntová (R. Kopečná st.)- Z. Svobodová, M. Johaníková

Předposlední utkání rozjeté podzimní sezony zavanulo čívické fotbalistky na choceňský trávník. Sestava byla oslabená o nemocnou Sabinu a Míša Krejcarová plnila prvoligové povinnosti. Dnes se po dlouhé době neodehrálo utkání na širokém trávníku, nýbrž na menším hřišti s umělou trávou. Víc než sestavu, která byla při počtu jedenácti připravených fotbalistek jasná, se řešil jiný netradiční problém. Kapitánka Léňa, věřte nebo ne, zapomněla doma naše růžové dresy…naštěstí se Choceň zachovala sportovně a sadu modrých dresů nám vypůjčila. A tak vyběhly na hřiště vizuelně jiné Čívice, než na které jsme zvyklí.

Od první minuty se čekal vyrovnaný souboj, neboť oba celky letos podávají výsledkově podobné výkony. Začátek utkání se nesl v duchu „spřátelení se“ čívických fotbalistek s tvrdým povrchem. Choceň byla nebezpečná zejména po stranách hřiště, ale do vyložené šance se díky obětavým zákrokům čívické obrany nedostala. Naopak to byly právě naše fotbalistky, které se jako první radovaly ze vstřeleného gólu. Na přihrávku od záložní řady zareagovala příkladným sprintem útočnice Zuzka Svobodka, za hranicí šestnáctky se napřáhla a krásnou střelou strhla vedení na čívickou stranu, 1: 0. Ovšem netrvalo dlouho a Choceň dokázala vyrovnat na 1: 1, kdy hostující fotbalistky nepokryly nejmenší choceňskou hráčku a ta pohodlně skórovala hlavou za záda golmanky Míši. Čívice bojovaly, měly častěji míč na kopačkách, ale k dalšímu gólu jejich snažení nevedlo. Naopak před koncem prvního poločasu Choceň z rychlého protiútoku otočila stav utkání, kdy záložní řada nechala osamocenou domácí fotbalistku na malém vápně a ta se k levé tyči nemýlila, 1: 2. Nakonec to ještě nebyla ta pravá tečka za prvním dějstvím. Předstoperka Péťa zahrávala ve 45. minutě přímý kop, na který si ukázkově naběhla aktivní Zuzka a poslala míč hlavou neomylně do choceňské brány. Ovšem domácí pomezní chybně odmávl ofsajd, a tak skóre zůstalo 1: 2 v neprospěch čívických fotbalistek.

O poločase se jim dostalo uklidnění a zdravého naštvání, které chtěly přetavit ve vyrovnávací gól. A skutečně v prvních patnácti minutách druhého poločasu byly naše hráčky lepším týmem, ale nedokázaly trefit vysněný brankový prostor. V 60. minutě přišel klíčový moment celého utkání. Krajní záložnice Kristy podstoupila na útočné polovině nevinný souboj se svojí protihráčkou a přišlo nečekané zranění. Později se z toho vyklubaly natažené vazy v levém kotníku, které neumožní Kristýně dohrát podzimní část. Na hřiště místo ní přišla na celou půl hodinu Renča Kopečná starší, která se postavila do útoku vedle Zuzky. Došlo k ojedinělému složení čívické útočné dvojice, neboť když se vedle sebe postavila „Vražda 1“ a „Vražda 2“, vzniknul z toho bez pár let téměř stoletý útok. Na to nelze napsat nic jiného než „holky, děkujem“ a smeknout klobouk! Protože se zákrok na Kristýnu odehrál před šestnáctkou Chocně, byl nařízen přímý kop. K němu se postavila tradiční exekutorka předstoperka Péťa. A došlo ke krásnému momentu…trenér Kopečný z čívické lavičky zvolal: „Péťo, potrestej to!“ Péťa si dala opravdu záležet, napřáhla se a krásným obloučkem zavěsila k levé tyči choceňské brány, 2: 2. Byl to již její pátý gól v této sezoně a dnes navíc gól, který Čívicím zařídil „zlatý bod“. I když se choceňské fotbalistky snažily strhnout vítězství na svoji stranu, nepovedlo se jim to. V cestě jim stálo jedenáct hrdě bojujících čívických hráček, které nechaly na hřišti všechny síly. Se závěrečným hvizdem rozhodčího vypukla čívická radost naplno. Byla to radost z předvedené hry a ze získaného bodu, která alespoň trochu utlumila bolest levého kotníku naší Kristy.

Je na místě pochválit všechny hráčky a ze slušnosti začneme od nejstarších, tedy od útoku:-p. Zuzka dnes lidově řečeno „natrhla zadek“ svým mladším protihráčkám, protože ty si s její rychlostí a bojovností leckdy nevěděly rady. Zuzka hrála naplno, s velkou chutí a vstřelený gól jen korunoval její dnešní výkon. Její letitá fotbalová kolegyně Renča se nenechala zahanbit a celých třicet minut, co byla na hřišti, napadala choceňskou rozehrávku a svojí přítomností vytrhla Čívicím trn z paty. V deseti by se totiž utkání proti útočně naladěné Chocni dohrávalo velmi těžce. Šedesát minut v útoku a dalších třicet minut v záloze si dnes užila Monča, která i se svojí „vítěznou mikinou“ dál poznává, jaké to je sbírat body za vítězství či remízy. A nutno dodat, že i ona dnes přispěla bojovností a naběhanými kilometry ke skvělému výsledku. Zbylé členky záložní řady je třeba pochválit také. Ačkoliv Bára hrála svůj první zápas v životě na umělé trávě, vypořádala se s tím se ctí a svoji hráčku srdnatě ubránila. Kapitánka Léňa se kromě zapomenutých dresů vyznamenala výborným výkonem, tak jak je u ní zvykem. Oběhala, co mohla a přihrávek také nerozdávala poskromnu. I Renatka již třetí utkání v řadě předvedla pěkný výkon, který okořenila vyhraným hlavičkovým soubojem či přesnou souhrou se „záložním dvojčetem“ Léňou. A poslední do záložní party Kristy hrála až do zmiňovaného zranění taktéž skvěle. Zatahovala míč po lajně, svoji protihráčku k ničemu nepustila a naopak Zuzku několikrát vyslala přesnou nahrávkou do šance. Doufejme, že se dá během zimní přestávky plně do pořádku, protože ačkoliv hraje za Čívice teprve druhou sezonu, zařadila se mezi „základní stavební kámen“ čívické sestavy. Nakonec jsme si nechaly obrannou řadu, která dnes čelila nebezpečným choceňským nájezdům. Celé utkání odehrála na levé straně Péťa Špárovka, která kromě pár zaváhání skvěle pokryla svoji protihráčku po celých devadesát minut. Na druhé straně hrála Hanička, která si taktéž vedla výborně. K obranným úkolům přidala i pár povedených kliček a zapadla skvěle do mozaiky čívického úspěchu. Tradiční stoperská dvojice Péťa- Květák předvedla svoji dokonalou sehranost, kvalitu a zaslouží samé superlativy. Péťa svůj výkon okořenila krásným vyrovnávacím gólem, Aneta pro změnu skvělými obrannými zákroky, které by se mohly zařadit do fotbalové učebnice. Golmanka Míša dnes párkrát zaspala, ale naštěstí to nikdy nevedlo k choceňskému gólu. Co se jí dnes naopak dařilo, byly dlouhé výkopy a také jeden důležitý zákrok na konci utkání. Na závěr patří pochvala i oběma trenérům za povzbuzování po celé utkání a nastolení správné taktiky. Bez nich by byl úspěch poloviční.

Je to týden, kdy byla za tímto utkáním zatažena opona, ale o Léně a zapomenutých dresech se bude mluvit ještě hodně dlouho…už teď si o tom cvrlikají i vrabci na střeše…takže: „ Léňo, děkujeme za další nezapomenutelný zážitek, který se navždy zapíše do historie čívického ženského fotbalu!“

Poslední desáté utkání sehrají čívické fotbalistky na domácím hřišti s prvním týmem soutěže a odvěkým rivalem z Pardubic. V současné sestavě by jakýkoliv bodový zisk byl obrovským úspěchem.