Čívický podzim 2011 aneb když se táhne za jeden provaz…

Jak už bývá zvykem, po skončení podzimní části sezony 2011/ 2012 tu máme tradiční shrnutí. Ovšem nyní nebudeme hodnotit jednotlivá utkání, o těch si můžete udělat obrázek v předchozích článcích. Tentokrát se bude hodnocení týkat jak obecných poznatků, tak i jednotlivých hráček.

Ačkoliv Staré Čívice začínaly sezonu s šestnácti hráčkami, poslední tři utkání dohrávaly pouze s jedenácti připravenými fotbalistkami. To je přes zimu největší úkol pro všechny členky a členy našeho klubu, aby našli nějaké nové tváře do týmu. Vysvětlení je prosté…jak už bylo řečeno, Míša Koubová s Luckou Fajmanovou ukončily spolupráci s čívickým fotbalem uprostřed rozehrané sezony bez pádných důvodů. Další, kdo opustil naši loď, byla střelkyně Kateřina Urbancová, která po čtvrtém kole zamířila do prvoligových Pardubic, kde jí všichni přejeme mnoho úspěchů. V předposledním utkání se zranila Kristy a Míšu Krejcarovou nepustily do několika utkání prvoligové povinnosti. To je realita, kterou je potřeba řešit, jestliže chceme zachovat ženský fotbal ve Starých Čívicích. Protože v jedenácti stabilních hráčkách se fotbal hrát nedá.

Teď už ale přejdeme k milejším záležitostem. Na řadě je hodnocení fotbalových výkonů čívických hráček. Nejprve zmiňme obecné informace, díky kterým získáme celkový obraz na podzimní výkon Starých Čívic. Se skórem 33: 12 můžeme být jistě spokojeni. Jedná se o průměr více jak 3 vstřelených branek na zápas a něco přes jednu obdrženou branku na zápas. Nejlepší střelkyní se stala Urbi i přesto, že odehrála pouze úvodní čtyři kola. Nastřílela v nich 10 gólů a potvrdila svoji střeleckou formu z minulé sezony. Hned za ní se umístila taktéž bývalá hráčka Starých Čívic Míša Koubová, která ačkoliv neodehrála poslední čtyři utkání, stihla vstřelit 5 gólů. Stejný počet má na svém kontě Péťa Hamerníková, která už teď ví, že má lepší střeleckou formu než loni. Za celou minulou sezonu totiž vsítila 3 góly, kdežto teď pouze po podzimu má na svém kontě již 5 zásahů. A nejednalo se o žádné náhodné góly. Proti Dvoru Králové vymetla z uctivé vzdálenosti šibenici a zařadila se mezi aspiranty na „čívický gól roku“. Další zásah přidala proti silné Sázavě, a i když tato trefa z přímého kopu body nezařídila, Péťa se stala jedinou čívickou hráčkou, která pokořila tohoto soupeře. Velmi důležité dvě trefy si schovala na utkání v Benecku a zařídila tím čívickou výhru. I na poslední pátou trefu se jen tak nezapomene, tentokrát Péťa vystřelila „zlatý bod“ v Chocni, kdy z přímého kopu vyrovnala na 2: 2. Čtyři trefy má na svém kontě Kristy, která ohromila zejména krásným gólem v Trutnově či dvěma zásahy proti Rokytnici nebo načala prvním gólem kanonádu proti Jehnědí. Tři góly „vystřihla“ i nestárnoucí Zuzka Svobodová, která obdarovala Jehnědí rovnou dvěma góly a v Chocni se podepsala pod jednu trefu. Dva góly si jistě bude pamatovat Sabča. Skórovat se jí podařilo proti Trutnovu a Jehnědí. Dva zásahy má i letošní posila Monča, která střílela „ostrými“ dvě utkání v řadě- proti Benecku a následně proti Jehnědí. Svou dravostí ukázala, že na jaře může přidat mnohem víc gólů. A na závěr tu máme střelkyně jednoho gólu. Bára se trefila proti Vrchlabí, kapitánka Léňa proti Jehnědí. Zejména naše kapitánka mohla přidat daleko víc zásahů, ale bohužel štěstíčko nebylo na její straně.

Staré Čívice z deseti utkání šest vyhrály, dvakrát remizovaly a dvakrát prohrály. Nejvyšší výhru zažily čívické fotbalistky na domácím hřišti, kde rozstřílely Dvůr Králové 8: 0. Taktéž skvěle si poradily s Jehnědím, které odjelo z Čívic s výpraskem 6: 0. Na hřištích soupeřů jsme dvakrát odehrály vítězné utkání v poměru 4: 1- v Rokytnici a v Trutnově. Dvakrát jsme soupeři dokázaly nastřílet tři góly- doma s Vrchlabím hrály čívické fotbalistky 3: 0, kdežto na půdě Benecka s jedním obdrženým gólem 3: 1. Závěrečná dvě utkání se proměnila v remízy, které pro Čívice znamenaly „vítězství“, a sice 2:2 na umělé trávě v Chocni a 0: 0 doma s Pardubicemi. Nejvíc gólů nám dokázal dát Mateřov, který nás zdolal 5: 2. Druhá prohra byla těsnější, kdy Sázava vyplenila s notnou dávkou štěstí čívický trávník a odvezla si tři body za výhru 2: 1.

Když to shrneme, tak čtyřikrát dokázala čívická obrana udržet nulu na kontě obdržených gólů, třikrát dostaly Staré Čívice pouze jeden gól, ve dvou utkáních svítily na ukazateli skóre dvě obdržené branky a jednou pětigólový příděl.

Teď přejdeme k jednotlivým hráčkám:

Aneta (Květák)- čívická stoperka i tento podzim každé utkání dokazovala, proč je stavebním kamenem čívického týmu. V každém zápase zachraňovala spoustu gólových příležitostí a díky ní si mohla leckdy v bráně přečíst noviny či vypít kafíčko golmanka Míša. Jednou větou: „Bez Květáka v čívické obraně bych byla v bráně stále na ráně!“

Péťa Hamerníková- po statistické stránce upoutala zejména vstřelenými pěti góly, ale její obranná práce se nedá vyčíslit. S Květákem tvoří možná nejsehranější stoperskou dvojici ve třetí lize a její technika přesahuje možnosti této soutěže. Její odkopy od brány či přímé kopy jsou nenahraditelné, tedy hlavně, když má Péťa svůj den:-p. Jednou větou: „ Péťa má v noze dynamit, který by chtěla každá fotbalistka mít!“

Hanička- tato hráčka zaujala pevné postavení na pravém kraji obrany a ke spolehlivému bránění přidala během podzimu i spoustu povedených kombinačních akcí, na které byla radost se dívat. Jako jedna z mála se nebojí hlavičkovat a při trénincích dokáže velmi dobře psychicky podpořit svoji nejmenovanou kolegyni, která pravidelně umírá v oboře:-p. Jednou větou: „Při zápasech vždy naplno bojuje, potom s radostí vítězný pokřik skanduje!“

Péťa Špárovka- po předchozích letech, kdy Péťa střídala různé posty, se letos usídlila na levé straně obrany. Tento podzim dostala daleko více příležitostí a zejména v posledních dvou kolech, kdy odehrála celé utkání, se odvděčila bojovným výkonem a ukázala, že když má svůj den, dokáže své protihráčce znepříjemnit celé utkání. Jednou větou: „Péťa růžový dres velmi ráda obléká, trenky hodně vysoko si navléká:-p!“

Renatka ml. - v úvodu soutěže měla Renatka pomalejší rozjezd, kdy střídala různé posty. Od utkání s Beneckem, kdy začala hrát na středu zálohy se svým „druhým já“ Léňou, chytila dech a odehrála povedené zápasy, ve kterých asistovala na góly či dokonce hlavičkovala. Bohužel na podzim nebyl Čívicím odpískán žádný pokutový kop, při kterém by si mohla Renatka připsat vstřelený gól. Jednou větou: „Když má Pat na hřišti vedle sebe Mata, představují Čívice pro soupeře kata:-p!“

Léňa- letos byla zvolena kapitánkou a po celý podzim ukazovala, že právem. Střelecky sice svůj tým netáhla, ale když se řekne „čívický motor“ nebo „čívické plíce“, pak máme na mysli Léňu. Je také hlavním mozkem čívických akcí a když zrovna nezapomene doma dresy, upoutá vždy svým stoprocentním výkonem. Jednou větou: „Naběhá spoustu kilometrů, rozdá nespočet přihrávek- tak vypadá dobrý fotbalista a vůbec nevadí, že je autista!“

Kristy- bohužel se zranila v předposledním utkání a nemohla odehrát tradiční derby s Pardubicemi. Ale přesto ve všech utkáních, do kterých nastoupila, byla oporou. Díky skvělým individuálním průnikům po stranách hřiště, které jsou pro ni typické, přidala čtyři góly. Stala se čívickou krajní záložnicí číslo 1 a doufejme, že jí forma neopustí ani v jarní sezoně. Jednou větou: „S růžovými kopačkami běhá ze strany na stranu, protihráčky od ní schytají nejednu ránu!“

Monča- přišla k nám jako neznámá fotbalistka a hned zaujala místo v základní sestavě. Za těch pár utkání stihla vstřelit dva góly. Její výborná fyzická kondice či technická vybavenost dávají signál, že postupem času může Monča vyrůst v klíčovou střelkyni. Kdyby se rozstřílela už na jaře, nikdo by nebyl proti:-p. Jednou větou: „S vítěznou mikinou Monča ještě neprohrála, její domácí slivovice nás na rozlučce pěkně zahřála!“

Bára- jediná hráčka, která momentálně bydlí v Čívicích, zažila svoji první podzimní sezonu v růžovém dresu. I její fyzička je obdivuhodná, když zapracuje na technice, bude z ní dobrá fotbalistka. Už teď svou bojovností, kdy pro ni nikdy není žádný souboj ztracený, dokáže obehrát zkušenější protihráčky. Jednou větou: „ Bářino tempo v oboře se nedá pochytit, vždyť i chlapi jí občas nedokážou zachytit.“

Míša Krejcarová- ačkoliv je Míša v našem týmu pouze na střídavý start, kdykoliv zasáhne v čívickém dresu do hry, pozvedne úroveň celého utkání. Není náhoda, že je kapitánkou prvoligových Pardubic či mistryní světa ve futsalu. Sice nedala v růžovém dresu na podzim žádný gól, ale spoustu jich vypracovala a za to jí patří velký dík. Doufáme, že spolupráce Čívic s touto hráčkou bude i nadále pokračovat. Jednou větou: „ Její přehled ve hře jedinečný jest, měla by si našít „asistentka“ na dres“!

Zuzka- tato nejdéle hrající čívická hráčka stále ukazuje, jak je pro náš tým důležitá. Když je potřeba, zaskočí na postu levého či pravého beka a svoji protihráčku k ničemu nepustí. Když je potřeba vstřelit gól, jde do útoku, a buď ho vstřelí ona sama, nebo svým pohybem připraví stoprocentní šanci pro své spoluhráčky. Za každého stavu bojuje až do konce a svým povzbuzováním donutí i ostatní spoluhráčky makat na dno svých sil. Jednou větou: „Se svými psími miláčky oboru ladně obíhá, v zápase jí pak soupeřka marně dobíhá!“

Sabina- stejně jako Bára hraje i Sabča svůj první podzim v čívickém dresu. Zpravidla nastupuje v útoku, kde se chová jako „neřízená střela“. Do soubojů jde tvrdě a snaží se napadat soupeřovu rozehrávku. Rychlost jí nechybí, a tak se můžeme časem i od ní dočkat více gólových příspěvků než tomu bylo doposud. Jednou větou: „ Ať je léto nebo zima, Sabče v tílku je vždycky prima:-p!“

Renatka st. – naše maminka, kamarádka, vedoucí týmu Renatka odehrála poslední tři podzimní utkání, kdy díky malému počtu hráček musela opět obout své kopačky. Zejména v utkáních proti Chocni a Pardubicím, kdy odehrála celkem 70 minut, jí patří veliké poděkování a obdiv celého týmu, neboť nenechala deset statečných v poli na pospas a stala se jedenáctou statečnou a bojující hráčkou! Jednou větou: „ Když jsou Čívice kdykoliv ve štychu, řeknou Renatce a všechno je v „richtigu“!“

Mišák (já)- tak co bych o sobě mohla napsat. Při zápasech nosím rukavice a dres s číslem 1, což dává znamení, že budu něco jako strážkyně čívické brány. Ovšem golmankou bych se dovolila nazvat pouze v posledním utkání s Pardubicemi, kdy jsem se náhodně dobře vyspala:-p. Jinak bych chtěla poprosit svoji milou stoperskou dvojici, aby na mě nechaly vypustit alespoň jednu přímou střelu během utkání, protože jinak nikdy nevyniknu:-p! Na závěr chci poděkovat všem spoluhráčkám a trenérům za veselou a kamarádskou atmosféru po celou podzimní soutěž. Jen na tu oboru si prostě nikdy nezvyknu:-p. Jednou větou: „Při utkání málo vybíhám, nemám dobrý odhad, nebo že bych byla líná? Ale to je jen dohad!“

Kateřina Urbancová, Michaela Koubová a Lucie Fajmanová nehodnoceny z důvodu malého počtu odehraných utkání. Přesto jim ještě jednou děkujeme za odvedené služby pro čívický fotbal. A zejména u „slečny Kateřiny“ doufáme v její návrat:-p!

Zvláštní odstavec a poděkování patří samozřejmě oběma čívickým trenérům Pepíkovi Kopečnému a Honzovi Plíškovi, kteří každé utkání svědomitě kormidlovali naši loď a jsou taktéž zodpovědní za skvělé výsledky Starých Čívic. S pomocnou rukou se objevil „doktor Kraken“, který ordinoval každé úterý od 17 hodin na čívické trávníku. Věrnými „pacienty“ nebyli pouze čívické fotbalistky, ale také čívičtí fotbalisti, kteří se taktéž podepsali na zkvalitnění tréninkových dávek. Čím víc lidí se v „čívické ordinaci“ sešlo, tím byla fotbalová léčba kvalitnější a úspěšnější. Takže ještě jednou čívické fotbalistky děkují všem našim třem trenérům, kteří se podepsali pod naše skvělé výkony. A doufáme, že spolupráce bude neméně úspěšně pokračovat i v jarní části sezony.

Tímto článkem se s Vámi čívické fotbalistky loučí a minimálně do konce roku se ukládají k „zimnímu spánku“. V lednu by měla na dveře zaklepat příprava a koncem března začíná jarní část sezony 2011 2012, na to „vemte jed“ :-p!